Sedm kajících žalmů

Sedm kajícíh žalmů k prohloubení postních dnů

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení

Hospodine, nekárej mě ve svém hněvu,
netrestej mě ve svém rozhorlení!
Smiluj se nade mnou, Hospodine, vždyť jsem chorý,
uzdrav mě, Hospodine, neboť mé kosti se chvějí
a má duše je nadmíru vyděšená;
ale ty, Hospodine, jak dlouho ještě...?
Obrať se, Hospodine, vysvoboď mou duši,
zachraň mě pro své slitování,
protože mezi mrtvými nemyslí na tebe nikdo:
Kdo tě v podsvětí může chválit?
Jsem vysílen od svého nářku,
noc jak noc pláčem skrápím své lože,
smáčím své lůžko slzami.
Oko mám zamžené hořem,
zestárlo vinou všech mých nepřátel.
Pryč ode mě, všichni pachatelé bezpráví,
neboť Hospodin zaslechl mé hlasité naříkání.
Uslyšel Hospodin mou prosbu,
Hospodin mou modlitbu přijal.
Ať se všichni moji nepřátelé zastydí, ať se vyděsí,
ať se kvapně odklidí v hanbě!

Žalm 32 (31)

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost,
jehož hřích je přikryt.
Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu,
v jehož duši není klamu.
Dokud jsem mlčel, chřadly mi kosti
v mých ustavičných nářcích.
Vždyť dnem i nocí mě tížila tvá ruka,
má síla se stravovala jak za letních veder.
Vyznal jsem se ti ze svého hříchu,
svou nepravost jsem nezatajil.
Řekl jsem: „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti“,
a tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.
Proto se bude k tobě modlit každý zbožný
v čas tísně.
Až budou dorážet přívaly vod,
k němu nedosáhnou.
Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí,
zahrneš mě radostí ze záchrany.
Poučím tě a ukážu ti cestu, kudy máš kráčet,
poradím ti, budu tě mít stále na očích.
Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu,
jejich bujnost se krotí uzdou a ohlávkou,
jinak k tobě nepřiběhnou.
Bezbožný má hodně bolestí,
milosrdenství však obklopuje toho, kdo doufá v Hospodina.
Radujte se z Hospodina a těšte se, spravedliví,
jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce.

Žalm 38 (37)

Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí

Hospodine, netrestej mě ve svém hněvu,
nekárej mě ve svém rozhorlení.
Vždyť se do mě zaryly tvé šípy,
dopadla na mě tvá ruka.
Pro tvůj hněv není na mém těle zdravého místa,
pro můj hřích není ve mně jediná kost celá.
Vin se mi nakupilo až nad hlavu,
tíží mě jako přetěžké břímě.
Rány mi hnisají a páchnou,
že jsem jednal pošetile.
Shrbený, nadmíru sklíčený
den co den smutně se vláčím.
Vždyť má bedra jsou celá zanícená,
zdravého místa není v mém těle.
Jsem malátný a zcela zkrušený,
křičím proto, že mé srdce sténá.
Pane, ty víš o každé mé touze,
mé vzdychání ti není skryté.
Srdce mi buší, opustila mě síla,
i světlo mi hasne v očích.
Moji přátelé a druhové se vyhýbají mému neštěstí,
i moji příbuzní se mě straní.
Strojí mi léčky ti, kdo pasou po mém životě,
kdo usilují o mé neštěstí,
hrozí mi zkázou
a stále jen úklady vymýšlejí.
Já však jsem jako hluchý, neslyším,
jsem jako němý, který neotvírá ústa.
Jsem jako člověk, který neslyší,
jehož ústa nemají odpovědi.
Vždyť v tebe, Hospodine, doufám,
ty vyslyšíš, Pane, můj Bože!
Říkávám si totiž, jen ať se nade mnou neradují,
ať se nade mnou nevypínají, když zakopnu v chůzi.
Mám ovšem k pádu velmi blízko,
před sebou mám stále svou bolest.
Ano, vyznávám svou vinu,
pro svůj hřích jsem sklíčen.
Ti, kdo bez příčiny proti mně brojí, jsou silní,
mnoho je těch, kdo mě neprávem nenávidí,
kdo zlem splácejí za dobro,
stíhají mě, že se o dobro snažím.
Neopouštěj mě, Hospodine,
Bože můj, nevzdaluj se ode mě!
Pospěš mi na pomoc,
Pane, má spáso!

Žalm 51 (50)

Smiluj se nade mnou Bože

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství,
pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.
Úplně ze mě smyj mou vinu
a očisť mě od mého hříchu.
Neboť já svou nepravost uznávám,
můj hřích je stále přede mnou.
Jen proti tobě jsem se prohřešil,
spáchal jsem, co je před tebou zlé,
takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý,
že jsi bez úhony ve svém soudu.
Hle, s vinou jsem se narodil
a v hříchu mě počala má matka.
Hle, líbí se ti upřímné srdce,
ve skrytu mě učíš moudrosti!
Pokrop mě yzopem, a budu čistý,
umyj mě, a budu bělejší než sníh.
Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti,
ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať svou tvář od mých hříchů
a zahlaď všechny mé viny.
Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Neodvrhuj mě od své tváře
a neodnímej mi svého svatého ducha.
Vrať mi radost ze své ochrany
a posilni mou velkodušnost.
Bezbožné budu učit tvým cestám
a hříšníci se budou obracet k tobě.
Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli,
ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.
Otevři mé rty, Pane,
aby má ústa zvěstovala tvou chválu.
Vždyť nemáš zálibu v oběti,
kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.
Pane, obšťastni Sión svou přízní,
znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.
Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech a žertvách,
na oltář ti budou klást býčky.

Žalm 37 (36)

Úděl dobrých a zlých

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo,
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva,
jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro,
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud,
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu,
tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho!
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí
a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti,
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni,
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli - a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi,
budou se těšit z hlubokého klidu.
Bezbožník strojí úklady spravedlivému,
skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje,
vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk,
aby skláli chudáka a ubožáka,
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce
a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý,
než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena,
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných,
dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí,
nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou,
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů,
vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí,
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi,
ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu,
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet,
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec a už jsem stařec,
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn,
že by jeho děti žebraly o chléb;
pokaždé se ustrne a půjčí,
za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré,
a přežiješ věky, neboť Hospodin miluje spravedlnost,
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou,
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi,
budou ji obývat věčně.
Ústa spravedlivého mluví moudře,
jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce,
proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého,
snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci,
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi,
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka,
vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem - a hle, už ho nebylo,
hledal jsem ho - a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého:
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni,
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina,
v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje,
bezbožníků je zbavuje a chrání je,
protože se k němu utíkají.

Žalm 130 (129)
Z hlubin volám

Z hlubin volám k tobě, Hospodine,
Pane, vyslyš můj hlas!
Tvůj sluch ať je nakloněn
k mé snažné prosbě!
Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine,
Pane, kdo obstojí?
Ale u tebe je odpuštění,
abychom ti mohli v úctě sloužit.
Doufám v Hospodina,
duše má doufá v jeho slovo,
má duše čeká na Pána
více než stráže na svítání.
Více než stráže na svítání
ať čeká Izrael na Hospodina,
neboť u Hospodina je slitování,
hojné je u něho vykoupení.
On vykoupí Izraele
ze všech jeho provinění.

Žalm 143 (142)
Modlitba v nesnázích

Hospodine, slyš moji modlitbu,
pro svou věrnost popřej sluchu mé úpěnlivé prosbě,
vyslyš mě pro svou spravedlnost.
Nepoháněj na soud svého služebníka,
nikdo z živých není před tebou spravedlivý.
Neboť nepřítel pronásleduje mou duši,
k zemi srazil můj život,
uzavřel mě v temnotách jako dávno zemřelé.
Můj duch ve mně chřadne,
srdce mi strnulo v nitru.
Vzpomínám si na dávné dny,
uvažuji o všech tvých činech
myslím na skutky tvých rukou.
Rozpínám k tobě své ruce,
má duše po tobě žízní jak vyprahlá země.
Rychle mě vyslyš, Hospodine,
neboť můj duch malátní.
Neskrývej přede mnou svou tvář,
ať nejsem jako ti, kdo klesají do hrobu.
Dej, ať záhy dojdu tvé milosti,
vždyť v tebe doufám.
Ukaž mi cestu, po níž mám kráčet,
neboť k tobě zvedám svou duši.
Vysvoboď mě od mých nepřátel, Hospodine,
k tobě se utíkám.
Pouč mě, abych konal tvou vůli,
vždyť ty jsi můj Bůh!
Dobrotivý je tvůj duch,
ať mě vede rovným krajem.
Pro své jméno, Hospodine, zachovej mě naživu,
ve své spravedlnosti vyveď mě z tísně!