33. neděle v mezidobí - A
33. neděle v mezidobí - A
Co jsou platné hřivny, co je platná síla,
když jsme zasaženi acedií-leností, poledním démonem,
který napadá člověka především v době krize středního věku.
Síla mládí je pryč a zůstává jen stereotyp,
do kterého jsme se v mládí zaběhli.
Jsme neustále ospalí, do ničeho se nám nechce,
snadno saháme po náhražkách pravých hodnot.
Jak se tato acedie, lenost, polední démon projevuje:
1. Přehnaný strach z překážek na které lze narazit.
2. Odpor ke všemu, co stojí námahu.
3. Nedbalost při zachovávání přikázání, pořádku a pravidel.
4. Nestálost v dobru, nedodržování předsevzetí.
5. Neschopnost odpírat pokušením.
6. Odpor k těm, kteří jsou horliví a kteří se stávají předmětem nenávisti
pro svou pečlivost a zachovávání pravidel.
7. Ztráta vzácného času.
8. Naprostá svoboda dávaná smyslům:
zvědavosti, rozkoši bavit se a všeho užívat.
9. Nedbalost v hlavních povinnostech vlastního stavu,
zapomínání na poslední cíl,
nedbalost náboženských důvodů k jednání.
Je snad nějaký únik před tíží takového života?
Neprosím o zázrak, Pane, nýbrž o sílu pro všední den.
Nauč mne umění malých kroků.
Učiň mne důvtipným a vynalézavým,
učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit čas.
Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé.
Prosím o sílu pro kázeň a míru, abych životem nejen proklouzával,
ale abych si běh dne rozumně rozdělil,
abych si všímal záblesků světla a výšin
a abych si alespoň tu a tam našel čas pro kultovní prožitek.
Dej mi poznat, že blouznění,
ať o minulosti nebo o budoucnosti, nepomáhá.
Pomoz mi, abych to nejbližší činil co nejlépe
a nynější chvíli poznal jako nejdůležitější.
Ochraň mne před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce.
Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zvraty
jsou samozřejmým doplňkem života, kterými rosteme a zrajeme.
Připomeň mi, že srdce často stávkuje proti rozumu.
Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu v lásce.
Dej mi denní chléb pro tělo a duši, projev Tvé lásky, přátelskou ozvěnu
a alespoň občas prožitek, že mne někdo potřebuje.
Víš, jak velice potřebujeme přátelství.
Dej, abych této nejkrásnější, nejobtížnější, nejriskantnější
a nejjemnější věci života dorostl.
Propůjč mi nutné vnuknutí,
abych ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra,
se slovy nebo bez nich, na správném místě.
Ochraňuj mne před strachem, že bych mohl zmeškat život.
Nedávej mi, co si přeji, ale co potřebuji.
Nauč mne umění malých kroků.