Květná neděle

27.03.2021 05:16

Neměl kde přespat

Když šel Pán Ježíš na Květnou neděli z Betánie do Jeruzaléma, lidé ho velkolepě a slavnostně vítali. Mávali větvemi, prostírali pláště, provolávali Hosana. Když oslavy skončily, Ježíš neviděl nikoho, kdo by mu nabídl nocleh nebo mu dal najíst. A tak vyšel z města a vrátil se na noc k přátelům do Betánie. Triumfálně vítaný Boží syn nenašel člověka, který by mu otevřel dveře. Jak povrchní a nestálé je naše vítání naše láska i naše chvály, jen jako jakýsi náboženský nátěr.

Dnes se často spokojujeme s vykonáváním rituálů, které se v našem životě nijak neprojevují, protože je prožíváme bez usebrání, bez niternosti a pravdivosti. Obyvatelé Jeruzaléma nepochopili hloubku návštěvy Božího syna; lid vydaný svým vášním a politickým ambicím se projevoval demonstrativně, povrchně a hlučně. Vydaný napospas všem světským zmatkům nedokázal pochopit tajemství návštěvy Krále – Mesiáše. Krále přinášejícího pokoj. Lid nevítá Krista v duši; věnuje se řvavé demonstraci síly. Nejtěžší je milovat Ježíše v duchu a v pravdě a přijímat ho v hloubce naší bytosti.

Opravdové přijetí je tiché. Není diplomatické, teatrální ani sentimentální.

Robert Sarah, Síla ticha.

 

Všechno záleží na kříži. Není jiné cesty k životu a k pravému vnitřnímu pokoji než cesta kříže. Kráčej, kudy chceš, hledej cokoli chceš, a nenajdeš vznešenější a bezpečnější cesty na této zemi než cestu kříže. Uspořádej a zařiď si všechno, jak sám chceš a jak rozumíš a shledáš, že vždycky se musí chtěj nechtěj něčím trpět. A tak vždycky dojdeš ke kříži. Buď pocítíš tělesnou bolest, nebo budeš vnitru snášet duchovní strast. Někdy tě opustí Bůh, jindy tě budou soužit bližní, ale nejčastěji budeš na obtíž sám sobě. Kříž nás čeká všude, neboť ať přijdeš kam přijdeš, všude s sebou neseš sebe sama a všude najdeš sám sebe. Poneseš-li kříž ochotně, sám tě ponese a povede k vytouženému cíli. Poneseš-li však svůj kříž nerad, sám si jej ztížíš a učiníš krutým břemenem. Odhodíš-li jeden kříž, hned najdeš jiný, a možná těžší. Čím kdo v duchovním životě pokročí výše, tím těžší kříže zpravidla nachází, protože muka pozemského vyhnanství rostou zároveň s láskou. Čím víc je tělo sklíčeno utrpením, tím víc sílí duch vnitřní milostí.

Tomáš Kempenský, Následování Krista