Litanie ke sv. Rochu, ochránci před morem a jeho životopis

21.03.2020 10:55

Litanie ke sv. Rochu, ochránci před morem

 

Pane, smiluj se nad námi.

Kriste, smiluj se nad námi.

Pane, smiluj se nad námi.

 

Kriste, uslyš nás. Kriste, vyslyš nás.

 

Bože, náš nebeský Otče, smiluj se nad námi.

Bože Synu, Vykupiteli světa,

Bože, Duchu Svatý Utěšiteli,

Boře v Trojici jediný,

 

Svatá Maria, oroduj za nás.

Svatá Boží Rodičko,

Svatá Panno panen,

Svatá Maria Matko Boží a Matko naše,

 

Svatý Rochu, oroduj za nás.

Svatý Rochu, velký a velkodušný ochránce lidstva,

Svatý Rochu, učedníku a věrný svědku Ježíše Krista,

Svatý Rochu, který jsi na svém těle nesl znamení Kříže,

Svatý Rochu, který jsi na sobě stále zakoušel Kristovo utrpení,

Svatý Rochu, jehož srdce hořelo ohněm lásky,

Svatý Rochu, který jsi opustil své jmění, a oddal ses chudým,

Svatý Rochu, který jsi obětoval svůj život za ty nejposlednější,

Svatý Rochu, poutníče k místům víry,

Svatý Rochu, který jsi celý život věnoval službě nemocným

a ulehčení jejich bolestí,

Svatý Rochu, který jsi znamením kříže zastavil mor a uzdravil nemocné,

Svatý Rochu, který jsi mnoho měst zachránil před nákazou,

Svatý Rochu, sám morovou metlou zasažený,

Svatý Rochu, zázračně uzdravený,

Svatý Rochu, silný ve víře a chráněný andělem, jehož ti poslal Pán,

Svatý Rochu, skrze psa Prozřetelností živený,

Svatý Rochu, jehož život a svatost upoutaly Gottarda

a nepřestávají uchvacovat věřící všech časů,

Svatý Rochu, který ač nevinen jsi byl potupně obviněn z vyzvědačství,

Svatý Rochu, nespravedlivě vězněný,

Svatý Rochu, který jsi zemřel ve vězení jako zločinec,

Svatý Rochu, kostnickým koncilem vzývaný, aby tento byl uchráněn moru,

Svatý Rochu, vzývaný jako ochránce

před nakažlivými nemocemi a pohromami,

Svatý Rochu, těšiteli zajatých a znamení naděje a vykoupení pro vězněné,

Svatý Rochu, příteli vyhoštěných, osamělých a chudých,

Svatý Rochu, vzore trpělivosti a odevzdanosti pro opuštěné a trpící,

Svatý Rochu, ochránce poutníků a pocestných,

Svatý Rochu, patrone poutníků celého světa,

Svatý Rochu, patrone naší vesnice,

Svatý Rochu, spoluobčane naší obce,

Svatý Rochu, mladý vzore mladých,

Svatý Rochu, dobrovolníku lásky v Kristově jménu a vzore volontariátu,

Svatý Rochu, náš společníku na životní pouti,

Svatý Rochu, poutníku vševládného a věčného Boha,

Svatý Rochu, ve všem světě uctívaný,

Svatý Rochu, jehož Kristus korunoval ctí a slávou,

Svatý Rochu, světče uprostřed svatých,

 

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane.

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane.

Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

 

Modleme se:

Všemohoucí, věčný Bože,

na přímluvu svatého Rocha,

který tě vyznával a víře v Tebe vydal svědectví,

Tě, Pane, prosíme:

vzdal od nás zla, co na nás doléhají,

ať nás nestíhá Tvůj hněv,

usmiř nás ve své otcovské lásce,

pomoz nám milovat se navzájem

a sloužit strádajícím a nešťastným našich dnů.

Prosíme o to skrze našeho Pána Ježíše Krista, Tvého Syna, který je Bůh

a spolu s Tebou, v jednotě Ducha Svatého,

žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

 

 

Modlitba k Bohu na přímluvu svatého Rocha:

 

Nekonečně dobrý Otče,

dej nám pokoru, abychom mohli prosit

a obdržet odpuštění všech našich nedokonalostí v lásce.

Svěřujeme se ti spolu se všemi našimi bratřími a sestrami,

kteří jsou osamocení, zoufalí;

se všemi, kteří tě ještě neznají,

s těmi, kdo ti neprokazují náležitou lásku;

naplň svou přítomností naše těla i srdce, prahnoucí po Lásce!

 

Duchu Svatý,

vyslyš naše pokorné prosby

a dej, ať milost uzdravení a ochrany před nakažlivými nemocemi,

kterou Bůh udělil svatému Rochovi,

hojně spočine na těch, kdo po ní touží.

Tvé jasné světlo ať osvěcuje badatele v jejich zkoumání

jak zabránit těmto ranám.

Tvá Láska ať rozhojní v našich srdcích onu lásku,

která oživovala svatého Rocha ve službě nemocným,

vyděděným, zapomenutým, takže v tobě nacházeli Světlo, Naději a Pokoj.

Otevři nás tvé dobrotě,

s níž přijímáš každého postiženého muže, ženu či dítě,

staráš se o ně a zahrnuješ svou péčí.

 

Skrze Ježíše Krista

našeho Pána a Přítele, který nás uzdravil svými svatými ranami.

Skrze milosrdnou přímluvu přesvaté Panny Marie,

Soucit Boha k Církvi i ke všem lidem.

Svatý Rochu, laiku a poutníku Evropou, morem stižený, vězněný:

ty jenž jsi uzdravoval těla ve jménu Ježíše Krista a přiváděl lidi k Bohu,

představ mu naše viny, naše trápení,

aby jeho Světlo obrátilo naše srdce,

která v něj doufají a čekají na vytoužený okamžik,

kdy se jich dotkne jeho milost.

Věříme jeho Všemohoucnosti, která je pramenem smíření, světla a pokoje.

Svatý Rochu, oroduj za nás!

Svatý Rochu, přimlouvej se za nás! Amen.

 

 

Svatý Rochus z Montpelieru, poutník – peregrinus:

 

V některých oblastech je řazen do skupiny 14 pomocníků v nouzi,

nicméně obecně je uctíván samostatně.

Snad žádný jiný světec nebyl ve vrcholném středověku

tak často vzýván proti moru jako tento rodák z francouzského Montpelieru.

 

Narodil se postarším zámožným rodičům,

kteří si jeho narození doslova vymodlili.

Jeho zbožná matka totiž dlouho nemohla počít,

nikdy však neztratila důvěru v Boží Prozřetelnost

a spolu se svým manželem,

jedním z čelních představitelů města Montpelieru,

se za narození potomka dlouhá léta modlili

a vykonali na tento úmysl mnoho kajících skutků.

V roce 1295 byly jejich modlitby vyslyšeny a na svět přišel chlapec,

jemuž dali jméno Roch a zasypávali ho dobrotou a láskou.

 

Někdy na prahu Rochovy dospělosti ovšem rodinná idylka skončila,

když oba rodiče nedlouho po sobě zemřeli.

Roch se stal dědicem velkého majetku,

nenaložil s ním ovšem tak jako valná většina mladých lidí všech epoch,

ale rozdal peníze montpelierské chudině,

zbylý majetek podstoupil svému strýci

a nevázán ničím hmotným se vypravil na pouť do Říma.

Zvolil si trasu,

po níž se před staletími vydal na Apeninský poloostrov Hannibal

– přes Alpy.

Nešlo mu však o dobytí Věčného města, leč o dobytí nebe.

 

Rochovu římskou anabázi

přerušila morová epidemie v městečku Akvapendente.

Mladík se morem zasažené lokalitě nevyhnul,

naopak vešel přímo do jejího lůna

a začal s nevídanou odvahou, láskou a obětavostí

pomáhat morem postiženým lidem, ošetřoval je a nosil jim potravu.

Řadu z nich se mu podařilo vyléčit.

Podobně si počínal v dalších městech,

kde se střemhlav vrhl do boje s černou smrtí, jak se moru říkalo,

ať už to bylo v Rimini, Ceseně či Novaře.

Všude tam už přicházel s pověstí zázračného léčitele

a odevšad právě před touto pověstí dříve či později utíkal.

S největší pravděpodobností

obdržel od Boha už v Akvapendentě charisma uzdravování.

Sám si toho začal být vědom teprve v Římě,

do té doby tuto myšlenku s pokorou sobě vlastní zavrhoval,

odmítal připustit, že by on, nehodný hříšník,

mohl od Pána dostat takovýto dar…

 

Každopádně v Římě začal Roch tohoto charismatu užívat vědomě

a po tři léta v tamních špitálech ošetřoval nemocné

a uzdravoval je častokrát pouhým znamením kříže.

Vždy však vyléčené jedince odkazoval na původce uzdravení

a odmítal snahy okolí přičítat sebemenší zásluhy vlastní osobě.

Volný čas trávil na kolenou v modlitbách za morem zchvácené bližní.

Po třech letech tvrdé a obětavé služby, kdy mor konečně pominul

a kdy se opět probouzely tendence stavět ho na piedestal,

vydal se na cestu zpět do vlasti.

A znovu šel v patách této strašlivé choroby

a znovu nezištně pomáhal napadeným morovou hlízou,

až se v Piacenze objevila i na jeho těle.

 

Protože se domníval, že tentokrát udeřila jeho poslední hodinka,

stáhl se do ústraní, aby nikoho nenakazil

a aby se připravil na odchod z tohoto světa.

Bůh mu ale dal prostřednictvím anděla poznat,

že jeho čas ještě nenadešel, a posiloval ho na duchu.

Naživu ho udržoval pes z blízkého šlechtického dvorce,

který mu denně nosil v tlamě chleba.

Když služebnictvo onoho šlechtice jménem Gottard Pollastrelli

žalovalo svému pánu na psa, který, ač denně dostává dosyta nažrat,

přesto den co den ukradne ve spíži chleba a běží s ním do lesa,

rozhodl se Gottard psa sledovat.

Když potom zpovzdálí viděl, kterak zvíře sytí nemohoucího Rocha,

pohnut soucitem přikázal nemocného přenést na své sídlo,

přivolal lékaře a s jeho pomocí Rocha vyléčil.

Vděčný Roch pak pokračoval dále na cestě domů.

 

Jeho útrapám však nebyl ani zdaleka konec.

Do svého rodiště se vracel v otrhaných hadrech,

zubožený od přestálého onemocnění

i neúnavné služby morem nakažených nešťastníků.

Hraniční stráž ho měla za přestrojeného nepřátelského špeha,

v městečku Angera u Lago Maggiore ho zajala,

načež byl z rozhodnutí příslušných montpelierských orgánů

uvržen do vězení.

 

Za mřížemi strávil celých pět let,

aniž by byl poznán a aniž by se poznat dal.

Stačilo vyslovit své jméno, jméno člena váženého rodu,

jméno slavného uzdravovatele, a byl by okamžitě volný.

Roch však neměl potřebu prozrazovat svou totožnost,

neustále se modlil, rozjímal a obětoval své žalářování Stvořiteli.

Po pěti letech, 16. srpna 1327, se mu brány vězení konečně otevřely.

To už však nevnímal,

neboť byl ze své cely vynášen na nosítkách zahalen plachtou.

Již však nikoli jako někdo neznámý.

Poznal jej kněz, který ho přišel zaopatřit.

 

Jeho ostatky jsou od r. 1485 v kostele San Rocco v Benátkách,

jejich část je i u sv. Víta v Praze.

Papež Urban VIII. potvrdil jeho zařazení mezi svaté

a stanovil jeho památku na 16. 8.

Papežem Janem Pavlem II. byl prohlášen i za patrona automobilistů.

 

Patron:

Benátek, Montpellier, lékařů, chirurgů,

nemocných a zdravotně postižených,

zajatců, sedláků, zahradníků, truhlářů, dlaždičů, automobilistů;

nemocnic; bývá vzýván jako záštita proti moru i jinému neštěstí.

 

Atributy:

pes, poutnická hůl, oděv s mořskou mušlí,

s morovou skvrnou či vředem na noze.

 

 

 

Hvězdo Nebe, která jsi svým mlékem kojila Pána,

znič mor smrti, který byl přiveden na svět prarodiči lidského pokolení.

Usmiř nebe, které se hněvá a stíhá národy trestem smrti.

Dobrotivá Hvězdo mořská, potři tento mor.

Buď milostivá k našim modlitbám, protože tvůj Synáček ti nic neodepře.

Ó Ježíši, zachraň ty, za které prosí Panna a tvá Matka.

 

Modleme se.

Bože Milosrdenství, Bože Slitování, Bože odpuštění,

dej se pohnout soucitem s utrpením svého lidu:

zadrž své rámě pro lásku k této svaté Hvězdě,

od níž jsi přijímal sladké mateřské mléko,

jako lék proti našim hříchům.

Přijď nám na pomoc svou božskou milostí.

Na přímluvu Blahoslavené Panny Marie, Tvé Matky

a svatého Apoštola Bartoloměje, svatého Josefa a svatého Rocha,

kéž jsme vysvobozeni od setkání s morem a nečekanou smrtí

a zachráněni od každého nebezpečí, které nás ohrožuje.

Skrze Tebe, Ježíše Krista, Krále slávy,

jenž jsi Bůh a žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.