Týden modliteb za nová duchovní povolání

02.05.2020 19:04

Je duchovní povolání záležitost jenom duše a Boha, nebo mohou mít i jiné osoby vliv na rozhodnutí naší mládeže? O tom píše otec Jeroným, trapistický mnich.

V evangeliu čteme, jak Marie Salome, matka synů Zebedeových, Jan a Jakuba, chce svým synům zajistit jakousi „protekci“: "dej, ať moji synové synové sedí ve tvém království po tvé pravici a tvé levici“. Je možné někomu udělat „protekci“ u Boha? Mohou takto rodiče ovlivnit svoje děti? Mohou. Mít účast na Božím plánu, který se týká druhého člověka je zdrojem hluboké radosti. Můžeme ovlivnit budoucnost někoho jiného, aniž bychom do jeho života přímo zasahovali, aniž bychom uplatňovali své názory, a rady nebo se snažili svou výmluvností. Je to, jako bychom líčili na vzácného ptáka, krok za krokem ho neviditelnou a nežnou silou modlitby naháněli do sítí našeho Pána.

Něco nám o tom může říci Marie Salome, matka synů Jakuba a Jana. Bůh často dovolí, aby měl některý z jeho věrných přátel účast na tajemném působení jeho milosti. Modlitba každého křesťana, ale zvláště Božích přátel může reálně změnit život jiných lidí. Získala Marie Salome protekci pro svoje syny? Určitě ano, povedlo se jí to, vládnou s Kristem.

 

Otec Jeroným(1907-1985) je francouzský trapistický mnich, kněz, autor několika významných duchovních spisů knih o modlitbě, mnišském životě, kněžském povolání. V roce 1934 vstoupil do trapistického kláštera v Sept Fons. Jeho dílo formuje nové generace mnichů a kněží. V knize Dobré vlivy otec Jeroným vzpomíná na vliv svojí maminky.

 

Jasně si vzpomínám na chvíli, kdy jsem si vlastně uvědomil, co vlastně dělá člověk, který se modlí – že se obrací k něčemu krásnému, co ho osvobozuje od tíhy všedního dne a uvádí ho do vztahu s neviditelným, nadpřirozeným, ale dobrým a laskavým světem.

Stalo se to během léta stráveného v Châtel-Saint-Denis, velké vesnici v předhůří fribourgských Alp. Mocným dojmem na mě zapůsobila už nedělní mše v místním farním kostele. Seděli jsme v rozlehlé kostelní lodi, uprostřed lidí, pro které nedělní náboženská povinnost měla očividně veliký význam. Dostavili se všichni. Před kostelem byla terasa a na svahu pod ní v průsečíku dvou schodišť se nacházela lurdská jeskyně uzavřená mříží. Jednou večer si maminka před jeskyní klekla. Zpočátku jsem se bavil tím, že jsem pobíhal kolem. Po chvíli jsem řekl: „Mami, už půjdeme? Chci domů.“

Ale maminka se ani nepohnula. Udivilo mě to. Opřel jsem se čelem o mříž, abych si prohlédl vnitřek jeskyně – kamení, několik rostlin, ve skalním výklenku socha, před ní druhá, představující klečící dívku. Věci, o které člověk může zavadit pohledem, když jde kolem, ale jinak jakoby z jiného světa a bez vztahu k nám. Copak se dá těmto předmětům něco říkat, něco od nich chtít? Naléhal jsem tedy: „Maminko, co děláš?“ - Modlím se. Prosím Pannu Marii, aby nás ochránila. Počkej ještě. Snažil jsem se pochopit, k čemu, nebo ke komu směřovala matčina pozornost a její tichá slova. Odpovídal jí někdo? Žasl jsem nad tichou vážností své matky, nad důvěrou, která z ní vyzařovala. V té chvíli jsem pochopil, že ta vysoká bílá hluchá socha za mříží představuje Někoho neviditelného, možný, ba jistý zdroj dobroty. Pochopil jsem, že klečící dospělý člověk dělá cosi smysluplného, co přináší klid a pokoj. Ví, že mu naslouchá někdo jiný, kdo je nám blízký, kdo je dobrý a mocný a koho můžeme milovat. Řekl jsem si, že bych se chtěl umět modlit.

Bylo mi tehdy sedm let. Událost se přihodila jednoho červencového či srpnového večera roku 1914. Nejasně jsem cítil, že ono léto bylo pro dospělé naplněno hrozbami – a také, že matčina modlitba byla plná něčeho, co působilo proti těmto hrozbám a nebezpečím, co chránilo a přinášelo jistotu.

První setkání s živou vírou, s náboženským přesvědčením milované osoby, může být rozhodující. Zdá se mi, že to, co dítě v takové situaci přijímá, je mnohem víc než jen příklad nebo rada: je to jistý kapitál shromážděný dlouho před tím, než přijdou velké útraty způsobené životem. Jaký dar!

Je to jako když se dítě už od kolébky učí dvěma mateřským jazykům. O pár týdnů později mě matka naučila mou první modlitbu tak, že mi ji slovo za slovem trpělivě opakovala během jednoho odpoledne. Vzpomínám si, že jsem se dost usilovně snažil, abych si věty, které se mi zprvu zdáli složité opravu zapamatoval. Chtěl jsem se ji naučit, protože šlo o modlitbu, tedy o to, co v matce jak jsem si všiml, probouzelo klid, vážnost, důvěru.

Modlitba otce Jeronýma za duchovní povolání

Pane Ježíši Kriste, pravý Synu Boží, jediný průvodce všech lidí, dej prosíme Tě dnes znamení některým z mladých mužů a dívek, kteří se nacházejí v okamžiku volby životního povolání. Přitáhni je k sobě, aby sloužili Tvému přátelství a Bohu Otci, a tak dosáhli většího štěstí.

 

 

P. Čeněk Tomíško, Proste Pána žně

Modlitba za odvrácení nedostatku kněžstva.

Smiluj se, ó Bože, podle nevystihlého milosrdenství svého nad lidem svým, kterému se nedostává kněžstva. Shlédni, na mnohé farnosti jak jsou osiřelé, jak mnohé oltáře opuštěné, a jak prostředky milosti, jichž se nám nejdražší Krví tvého jednorozeného Syna dostalo, v přemnohých chrámech se neudílejí. Popatř na rozsáhlá území, kde duchovně hynou tisíce duší a není těch, kdo by jim lámal Chléb života a přiváděl je na cestu spásy. Vlažnost a lhostejnost ke svatému náboženství se množí čím dále tím více, hříchy a nepravosti vždy směleji se derou vpřed. Vyslyš, přece, Otče nejlaskavější, nářky ubohých a vzdechy nemocných, kteří v těchto osiřelých obcích a opuštěných místech umírají. Sešli jim kněze, aby se tam vrátily blaho a radost, a aby na místě svatém opět zaznívaly díkůčinění a chvalozpěvy.

Odpusť nám i našim bratřím, kteří jsme tak veliké neštěstí svými hříchy a nedbalostí svou zavinili. Odvrať od našich potomků to veliké neštěstí, nedopusť, abychom na dlouho byli zbaveni duchovní správy.

Sešli, Otče nebeský, Ducha Svatého, aby nadchl mnoho mladých mužů pro tvou svatyni; zachovej v nevinnosti a ctnosti ty, které jsi ke službě své povolal. Vnukni konečně láskyplné srdce lidem zámožným, aby chudé studující a semináře, pomoci potřebující, ochotně podporovali. Vzbuď i mnoho duší zbožných, jež by úpěnlivě a vytrvale se modlily za kněžský dorost.

Za vše to prosíme pro zásluhy Nejsvětějšího Srdce Ježíše Krista a pro bolesti neposkvrněné Panny Marie. Amen.

 

Modlitba za kněžské matky a o kněžské matky

Panno Maria, Matko věčného Velekněze a dobrá Matko svého lidu, vypros našemu národu hojnost zbožných katolických matek, které by byly hodny pro svou hlubokou víru a úctu ke kněžství dát Církvi svaté kněze.

Panno neposkvrněná, chraň čisté duše zbožných dívek a veď je tak, aby si vroucně přály stát se jednou matkami kněží!

Královno kněžstva, dej, aby naše matky byly proniknuty posvátností stavu manželského, s láskou přijímaly všechny dítky, které jim Bůh posílá a obětavě pečovaly o svou četnou rodinu; neboť z takové nejraději si volívá nebeský Hospodář dělníky pro svou vinici.

Zvláště pečuj, dobrá naše Matko, spolu se svatým Josefem, pěstounem Velekněze Ježíše Krista, o věčné a časné blaho našich četných rodin a vypros jejich statečným matkám hojného požehnání a všech milostí, aby dobře plnily úkoly, které na ně byly vloženy. Žehnej také všem, kteří jim pomáhají a vypros všem v nebi korunu, kterou Bůh vyhrazuje matkám kněží. Amen.

 

 

Modleme se za Velekněze našeho N.

Hospodin ho ochraňuj a život mu zachovej, učih ho šťastným na zemi a nevydávej ho do rukou jeho nepřátel! Otčenáš. Zdrávas.

(Římský breviář.)

 

Modlitba za diecézního biskupa.

Pane Ježíši Kriste, nejvyšší Pastýři a Biskupe našich duší, jenž jsi ustanovil biskupy k řízení Církve své v Duchu Svatém, aby vedli lid, tvou krví vykoupený, na cestě spasení, uděl milosti své služebníku svému N., jehož jsi nám ustanovil za biskupa, aby zastával vznešený úřad podle tvé vůle, bedlivě pečoval o blaho svého stáda, rád na sebe přijímal obtíže svého úřadu a svaté své dílo neúnavně vykonával. Obohacuj jej dary Ducha Svatého: darem moudrosti, rady a síly, umění a zbožnosti, aby horlil pro čest a slávu tvou, bděl nad pravověrností své diecéze, pevně důvěřoval v tebe ve dnech dobrých i zlých a tebe celým srdcem miloval. Přiděl mu spoludělníky, kteří by jej věrně podporovali v pastýřské pečlivosti. Milostí svou žehnej lidu jemu svěřenému, aby vděčně uznával jeho otcovskou snahu, jeho naučení rád přijímal a setrval v pravé víře a křesťanské mravnosti. Jenž žiješ a kraluješ na věky věkův. Amen.

 

Modlitba k svatému Vojtěchu

Svatý Vojtěchu, výborný pastýři, otcovský ochránce bohoslovců, slavný mučedníku, chloubo Čechů, oroduj za lid tobě oddaný, za veškerou obec svatou a své chráněnce, aby došli svého vznešeného cíle.

Bože, jenž jsi svatého Vojtěcha, mučedníka svého a biskupa, slávou a ctí korunovati ráčil, prosíme, uděl nám, kteří jsme ho měli prostředníkem spásy na zemi, abychom si zasloužili míti ho přímluvcem v nebesích. Skrze Krista, Pána našeho. Amen.